Import imaginárního inkoustu

Chce to na můj blog vnést trochu radosti. Začínám jednu "stovku" - co mi dělá radost. Mám jednu teorii. Neplavala jsem v plodové vodě, ale v písmenkové polévce. Protože písmena mě zahrnují odmalička. Číst jsem uměla ještě dřív, než jsem šla do školy, psaní všeho možného i nemožného mě táhne k sobě, ať už inspiraci mám, nebo ne. Píšu, i když nemám o čem, a pak se naštvu, protože to nedává smysl. (Další otázka je, co vůbec dává smysl, ale to… Celý článek ›

Před pár dny jsem se rozhodla zajet si do svého rodného města. Začalo mě to tam lákat, převážně z důvodu, že jsem tam nikdy nebyla sama. Vždy jsme tam jeli jako rodina společně a rovnou to spojili s návštěvou příbuzných. Dnes jsem tedy nasedla do vlaku a ujížděla desítky kilometrů za malým světem, jehož světlo jsem viděla jako první.S cestováním vlakem jsem doposud také neměla kdovíjaké zkušenosti, většinou jsem kamkoliv jela hlavně autobusem. Tak po… Celý článek ›

I já tam mám svoji minulost. Půl roku jsem přispívala v anonymitě na ten blogový portál, snad nejrozšířenější na celém světě. Fascinuje mě, že jsem se z těch spárů dokázala dostat. Svojí přátelskou tváří je to poněkud návyková záležitost.Patřila jsem mezi ně. Psala jsem články v češtině, našla jsem tam spoustu lidí (taktéž českých), s nimiž jsem rezonovala na stejné frekvenci. Všichni jsme byli zamořeni vlastními myšlenkami, neschopni se jich… Celý článek ›

Od levných časopisů za deset padesát po esoterické knihy, internet nevyjímaje. Už jsem nějaké ty publikace i články četla a zhlédla videa. Došla jsem k jednomu závěru - stejně si všechno udělám podle sebe.Netvrdím, že jako inspirace to stojí za houby, počtení je to pěkné, dojde i těm "aha" momentům, ale co si nevyzkoušíte, to stejně zapomenete. Proto se člověk ze zkušeností naučí nejlíp, a to těch svých.Možná je to tvořené s dobrým úmyslem lidem… Celý článek ›

Přispívám svým uschlým stéblem trávy do seníku všech blogerů píšících o dnešním vysvědčení, protože kdo by si koneckonců nechal ujít pár slov o události oznamující nám příchod dvouměsíčních nucených prázdnin... Je to již třetí rok, kdy se za mnou zavírají dveře střední školy a já držím v ruce papír o úspěšně zakončeném školním roce. A navzdory předešlému článku to zvládám s klidem (poprvé za tu dobu).Dnes to je poprvé (co se… Celý článek ›

Ještě v březnu jsem si myslela, že červen nenastane. Alespoň ne tak brzy. Nevím, jestli jsem připravená vstávat přes měsíc s vědomím, že mám volno. Že nemusím absolutně nic. Naštěstí mě v srpnu čeká brigáda, ale co do té doby?Prázdniny u mě nikdy nebyly nejšťastnější způsob trávení času. Jsou moc dlouhé, předlouhé. Nejradši bych ten čas využila co nejefektivněji, ale zároveň mě nenapadá, jak se zabavit na každý den. Zatím se mi hlavou honí… Celý článek ›